24 hodinová štafeta
Víkend 26. a 27. září 2026 se bezpochyby zapíše do historie Čochtanklubu Žďár nad Sázavou. Po 43 letech se totiž uskutečnil 24hodinový štafetový závod v ploutvovém plavání, který byl zároveň plánován k příležitosti oslav 60. výročí založení klubu.
Výzva byla jasná – během 24 hodin uplavat co nejdelší vzdálenost a překonat historický klubový, respektive český rekord v disciplíně plavání s ploutvemi na hladině. Dosavadní rekordní hodnota činila 146 075 metrů. Tehdy se do štafety zapojilo 20 členů klubu – 15 mužů a 5 žen.
Letošní výzvy se zúčastnilo 21 plavců, mezi nimiž bylo 14 mužů a 7 žen. Věkové rozpětí bylo opravdu pestré – nejmladšímu účastníkovi bylo pouhých 13 let, nejstaršímu 48 let. Všichni však měli společný cíl: překonat historickou hranici a ukázat, co dokáže tým, který táhne za jeden provaz.
Závod odstartoval v sobotu ve 13:05 a slavnostně jej zahájil předseda klubu Ing. Martin Trnka. Od tohoto okamžiku se rozběhla nepřetržitá štafeta, ve které se závodníci střídali po 100metrových úsecích.
Využívaly se dva způsoby plavání:
- Bi-Fins, tedy plavání se dvěma ploutvemi a šnorchlem
- PP – plavání s monoploutví a šnorchlem na hladině
Od prvních minut bylo jasné, že nepůjde jen o sportovní výkon jednotlivců. Šlo především o týmovou práci. Závodníci se museli spolehnout jeden na druhého a každý musel zvládnout svou část tak, aby mohl tým pokračovat bez přerušení.
Atmosféra byla od začátku až do konce plná emocí, nadšení a humoru. V průběhu noci samozřejmě přišly i psychické krize. S únavou bojovali všichni. Velkou oporou však byli trenéři, ostatní závodníci, rodiny a fanoušci, kteří dokázali dodat potřebnou energii pokaždé, když bylo potřeba.
Paradoxně nebyla největším soupeřem tma ani únava. Závodníci se museli vypořádat především s tělesným chladem, otlaky, mozoly a postupně také s podrážděnou pokožkou od chlorované vody, která po mnoha hodinách začínala nepříjemně pálit.
Velká část závodníků zůstala na bazénu po celých 24 hodin. Střídání přicházelo přibližně po necelých dvaceti minutách. To byl čas na rychlé osušení, občerstvení, doplnění energie, případně krátkou návštěvu toalety a poté znovu do ploutví nebo monoploutve.
S přibývajícími hodinami se únava postupně zvyšovala. Nad ránem však začaly přicházet i první vtipy o tom, že 24 hodin je vlastně docela krátká doba.
Jakmile se závod přehoupl do své poslední fáze, nebylo už na co čekat. Tempo se začalo postupně stupňovat a každý ze závodníků ze sebe dostával maximum. Přestože už všichni za sebou měli desítky kilometrů a nespočet střídání, nikdo nechtěl polevit.
A pak přišel jeden z nejvýznamnějších okamžiků celé akce. Přibližně hodinu a půl před koncem se podařilo překonat historickou hranici 146 075 metrů. Moment, na který všichni čekali, se stal skutečností.
Mezi přítomnými byli také někteří účastníci původního závodu před 43 lety. A právě pro ně byl okamžik překonání rekordu velmi emotivní. Někteří byli zklamaní, že o svůj rekord přišli, ale jinak samozřejmě také slavili a byli rádi za nostalgickou atmosféru. Jejich historický výkon byl překonán, ale zároveň mohli být u toho, když se psala další kapitola historie Čochtanklubu.
Během poslední hodiny a půl se podařilo přidat dalších neuvěřitelných 11 535 metrů. A přestože za sebou měli téměř celý den a noc ve vodě, dokázali se ještě několikrát pořádně zmáčknout. Během tohoto časového úseku většina účastníků zvládala zaplavat své nejlepší časy za celých 24 hodin.
Poslední půlhodina byla naprosto neuvěřitelná. Do bazénu dorazili rodiče, fanoušci, kamarádi a další podporovatelé. Vytvořili atmosféru, jakou většina z nás ještě nezažila. Před každým startem se celým bazénem rozeznělo jméno právě nastupujícího plavce. Povzbuzování se ozývalo ze všech stran a každému závodníkovi to dodávalo energii, o které možná ani nevěděl, že ji ještě má.
Husí kůže byla v posledních minutách téměř samozřejmostí. Atmosféra připomínala velký sportovní závod – a pro všechny, kteří byli přímo u toho, to byl skutečně nezapomenutelný zážitek. Za tuto podporu patří obrovské poděkování všem rodičům, fanouškům, kamarádům a každému, kdo během závodu pomáhal vytvářet atmosféru, která nás hnala stále dál.
Po 24 hodinách bylo rozhodnuto. Čochtanklub dokázal společnými silami uplavat neuvěřitelných:
157 610 metrů
Historická hranice 146 075 metrů tak byla překonána o 11 535 metrů.
Výsledek však není pouze číslem. Za každým metrem jsou hodiny tréninku, únava, odhodlání, týmová spolupráce a především pevná vůle nevzdat se ani ve chvíli, kdy už tělo říká, že nemůže a nechce dál.
Tato 24hodinová štafeta prověřila vytrvalost, odhodlání, týmového ducha i schopnost každého účastníka překonat sám sebe. A právě proto byla oslava 60 let existence Čochtanklubu tak výjimečná.
Velké poděkování patří celému Čochtanklubu, závodníkům, rodičům, trenérům, fanouškům, sponzorům, organizaci Sportis, městu Žďár nad Sázavou a všem ostatním, kteří se na organizaci a průběhu této mimořádné akce podíleli. Děkujeme za podporu, pomoc, ochotu a především za to, že jste byli součástí tohoto nezapomenutelného okamžiku. Velice si toho vážíme.
Váš Čochtanklub
| Jméno | Příjmení | Ročník |
| Petr | Bezchleba | 1978 |
| Filip | Dlouhý | 1998 |
| Daniel | Dlouhý | 2000 |
| Oliver | Flesar | 2011 |
| Kristýna | Kakačová | 2009 |
| Aneta | Kakačová | 2013 |
| Veronika | Králíčková | 2008 |
| Magdaléna | Kubová | 2002 |
| David | Musil | 1997 |
| Matěj | Novák | 2002 |
| Mikuláš | Pohl | 2011 |
| Vanda | Schneiderová | 2008 |
| Jakub | Svoboda | 2009 |
| Matěj | Svoboda | 2012 |
| Eliška | Synková | 2011 |
| Alan | Štyl | 2007 |
| Robin | Štyl | 2004 |
| Adéla | Švomová | 2002 |
| Martin | Trnka ml. | 2011 |
| Vojtěch | Zedník | 2003 |
| David | Žemba | 2008 |